Publikace Filosofie

Kniha přináší přehled vybraných filosofických teorií, z nichž lze formulovat pojem morálky tak, aby se mohl stát podkladem pro empirický psychologický výzkum. Autor s ohledem na koncepční filosoficko-psychologické průniky a na základě aktuálních výzkumných prací interpretuje pojem morality s ohledem na tři klíčové oblasti: morálního smyslu, morální mysli a morálního jednání. Kniha je jak uceleným a původním přehledem teorií morálky, tak ze současného empirického výzkumu poučeným úvodem do morální psychologie. Na rozdíl od publikací podobného typu se vyrovnává s problematičností rozmanitých psychologických konceptů morálky a konfrontuje je s filosofickým a terminologickým zázemím, na jehož základě byly původně formulovány. Kniha je určena jak pro ty, kteří chtějí nahlédnout pod povrch hojně užívaných pojmů, jako je morálka, dobro, empatie, stud, vina, morální usuzování a morální integrita, tak pro studenty a širší odbornou veřejnost zabývající se studiem morálky z hlediska jejích empirických a psychologických konsekvencí.

Publikace je neodmyslitelně spojena s celoživotní aktivitou autora v různých technických i humanitních oblastech a ukazuje, jak úzce spolu autorův život a dílo souvisejí. Autorovy texty mají mimořádně široký záběr a pokrývají prakticky celou oblast toho, co dnes zařazujeme do filozofie techniky. Autor nahlíží tento obor z různých úhlů pohledu a v deseti kapitolách své knihy analyzuje jeho nejdůležitější pojmy, koncepce, teorie a metody. Pro pochopení celkového zaměření práce je klíčová zejména poslední, desátá kapitola Hodnoty a technický svět. Celkové vyznění knihy je vysoce humanistické, ukazuje, že technický svět není svět sám pro sebe, ale že je aktuální komponentou světa člověka. Cílem rozvíjení techniky pak není pouze zdokonalování techniky samé, ale především všestranný rozvoj člověka.

Publikace představuje soubor prací zastupujících všechny oblasti tvořící toto víceoborové vědní odvětví, zabývající se problematikou myšlení a inteligence. Existuje mnoho aspektů, které je třeba zahrnout do diskusí kolem něj, a také je mnoho oborů, které se k němu vyjadřují – lingvistika, neuropsychologie a kognitivní psychologie, logika, informatika, neurologie či filosofie.

Současný kognitivněvědní výzkum otevírá mnohé zásadní otázky, a je patrné, že se ani do budoucna neobejde bez úzké spolupráce více disciplín. Právě s ohledem na mezioborový aspekt jsme náš soubor studií rozčlenili do několika základních okruhů koncipovaných podle oborově blízkých metodologických východisek a podle toho, jak rozvíjejí kognitivněvědní bádání tematizující základní pojmy, jako je mysl, myšlení, poznávání, učení, věda a vědění, a obohacují je o svůj speciální pohled.

Publikace je určena studentům, pedagogům a širší odborné veřejnosti humanitního zaměření (zvláště z oblasti filosofie, psychologie a lingvistiky), ale též zájemcům o neurovědu a technické obory (informatika a kybernetika), tedy široké čtenářské obci zabývající se dalšími možnosti fascinujícího mezioborového studia lidské mysli.

Kniha si klade za cíl seznámit zájemce o humanitní vědy a studenty rozmanitých humanitních oborů s metodologickými a etickými zřeteli bádání o člověku. Humanitní vědy jsou zde představeny jako určitý svébytný a specifický pohled na člověka, který má svou historii a původ a který v sobě zahrnuje celou řadu zdánlivě zcela samostatných a různorodých vědních disciplín jako například psychologii, pedagogiku, sociologii, politologii či historii. Kromě základního vymezení metodologických a etických problémů humanitních věd poukazuje kniha i na problematičnost užívání některých v humanitních vědách dnes velmi frekventovaných pojmů jako například kompetentnost, interdisciplinarita a multikulturalismus. Rámec všech úvah nad humanitními obory je pak tvořen několika klíčovými rozbory vzdávajícími hold všem odvážným přístupům, dílům a autorům, kteří humanitní vědy oživují a polidšťují.

Sborník je společným dílem autorů z různých oborů, kteří se v něm pokusili nastínit, jak by podle jejich názoru měla fungovat interdisciplinární komunikace a spolupráce v rámci univerzitních pracovišť na prahu 21. století.

Tvůrci publikace, významní představitelé našich současných humanitních věd, se snaží z úhlů pohledu svých konkrétních oborů zodpovědět otázku, jaký je smysl věd o člověku a jejich budoucnost. Autoři své příspěvky věnovali odkazu nedávno zemřelé nestorky kritického humanitněvědního diskursu, filosofce, paní profesorce Jaroslavě Peškové.